Na první dnešní štaci jsem dojel až do Jaroměřice nad
Rokytnou, které vévodí krásný zámek. Odpolední střed města zel prázdnotou, kolegové byli ještě v Myslibořicích. Tak
jsem vydal na obhlídku města a samozřejmě jsem rozdával do schránek nějaké
tiskoviny, abych jen tak zbůhdarma nebloumal (obešel jsem asi 100 schránek). Po
příjezdu Pavla Nevrkly a Martiny Bártové jsme se pustili do obcházení centra a
oslovování lidí. Procházel jsem spolu s mladým předsedou místní ODS a oslovil jednu mladou maminku, které jsem předal
letáček a představil se. Ona mi sdělila, že mě už viděla, a že mi to sluší. To se mi opravdu ještě
nestalo a v dobré náladě jsme se přesunuli do Moravských Budějovic.
V Moravských Budějovicích pokračoval příjemný trend
celého dne. Oslovení s námi mluvili, věděli, že se konají volby a byl jsem
dokonce tak drzý , že jsem se vyptával,
zda budou volit mě a ODS. Nevím, jestli mi chtěli udělat radost, ale většinou
říkali, že ano. Možná proto, abych dal už pokoj. Předpokládám, že se mnohým zdá
přímé oslovování lidí na ulici nevhodné a obtěžující. Samozřejmě se snažím
obtěžovat co nejméně a při sebemenším náznaků ze strany osloveného se rozloučím
a odcházím.
V podvečer následoval v místním hotelu posezení
s příznivci a členy ODS. Musím
říci, že jsem toho moc nenamluvil, protože nám účastníci dost jasně a obšírně vyjasňovali
svou nespokojenost s některými kroky, které ODS na vládní úrovni dělá. Byť
se můžou některé rozhodnutí na papíře logická a pochopitelná, tak po
argumentaci, jak to může v praxi vypadat, musíte změnit názor a uznat, že
vás prostě některé souvislosti nenapadají. Zdá se, že právě taková diskuze
v ODS hodně chybí.
Večer v Třebíči byl na pozvání senátora Vítězslava Jonáše na návštěvě ministr
průmyslu a obchodu Martin Kuba. Zúčastnil jsem se debaty s ním a velice se
mi líbily myšlenky o systémovém zapojení firem do vzdělávání v oblasti
středního školství. Zrychlení odpisu na zařízení využívání pro vzdělávání
středoškoláků, zapojení firem do vzdělání učitelů, motivace zaměstnavatelů na
participaci při vzdělávání a společný postup ministerstva školství a
ministerstva průmyslu ve mně budí optimistické naděje. Stejný pohled na tuto
záležitost mám v případě vzdělávání na Vysočině.
Ještě jedna informace mě zaujala. Celkový export se
meziročně zvýšil asi o 130 miliard Kč a zároveň klesl podíl exportu do zemí Evropské
unie. Velikost našeho exportu je
rozhodující pro výši HDP a je tedy zásadní, aby export nejen rostl, ale
především více směřoval do zemí mimo Evropskou unii. Ta bohužel není v dobré
kondici.
Popsaný trend je potěšující a tak si dovolím na závěr
pronést vznosnou myšlenku – Krize v České republice skončila, pojďme
utrácet.
Ota Benc
P.S.
Českým překladem předchozí
vědecké verze přísloví je: „Komu není rady, tomu není pomoci“
Dnešní vědecká verze: „Důvodem termonukleární reakce
probíhající na centrální hvězdě
heliosatelitární soustavy není iradiace jediného reprezentanta kvetoucí flóry“
Žádné komentáře:
Okomentovat